Řešení

Od puberty jsem ho hledala. Tam jsem se o své prapodivné stavy začala blíže zajímat - formou sebepoznávání (POZNEJ SÁM SEBE, PŘIJMI SE, NAPOJ A ŽIJ). Následně jsem v 21ti letech navštívila psychiatričku, která mi po zevrubném "výslechu" řekla, že jsem se narodila do špatné doby. Že vůbec nepatřím do tohoto světa. Ani mě to nepřekvapilo. Shodly jsme se kupodivu téměř zázračně na pro mě ideální představě šlechtičny na zámku, která jezdí na koni, organizuje plesy a slavnosti, učí se cizím jazykům a ráda čte a tančí. Sdělení, že tak by mi bylo nejlépe pro mě tehdy nebylo nijak šokující nicméně ani nic řešící. Předepsala mi lehká antidepresiva s tím, že za týden uvidíme. Brala jsem ty léky dva dny a cítila se jako praštěná palicí. Omámená. Už jsem k ní nepřišla a na antidepresiva jsem, ač možná neprávem, zanevřela. Na obhajobu tohoto způsobu léčby však musím říct, že znám několik případů, kterým pomohla. Možná jim usnadnila cestu k sobě samým a možná jsou na té cestě stále, jen v menších bolestech. Nevím, každopádně moje tělo chemickou cestu odmítalo, tudíž se musela najít jiná.

A ONA SE NAŠLA. JEJÍ PRÁH NEBO STARTOVNÍ ČÁRU JSEM PŘEKROČILA V MOMENTĚ POKORNÉHO ODEVZDÁNÍ SE DO RUKOU - BOŽÍCH nebo osudu nebo jakkoliv to chcete nazývat. Prostě jsem svůj boj vzdala. Přestala jsem se snažit vymyslet to sama. A svoje zoufalství jsem šla odevzdat...

A potkala jsem muže, který mi pomohl vrátit se k SOBĚ. Naučil mě věřit. "JÁ JSEM" bylo "zaklínadlo", kterým jsem se musela i hlásit do telefonu :). JÁ JSEM = v podstatě VÍRA V SEBE SAMA. 

Po tomto setkání následovala samozřejmě cesta, kterou jsem si musela projít sama. Nikdo nás nespasí úplně. Ale pokud to dovolíme, dostaneme pomocnou ruku. A ta nás vytáhne nad hladinu, abychom se mohli nadechnout a rozhodnout se, jestli se naučíme plavat nebo budeme dál klesat ke dnu a dusit se vlastní nepokorou.

Následovaly měsíce práce na sobě. Uvědomění a pokora, uvědomění a znovu pokora. A potom VÍRA, VÍRA a znovu VÍRA.

Jsem vděčná za to, čím vším jsem prošla a kde teď jsem a cítím a věřím, že mohu být rukou, která Vám pomůže se nadechnout...