Vykoupení

Proč to tak neúnosně bolí, drásá
kde klid je, byť i nudná spása
já nejsem přívržencem velkých hnutí,
však mysl má již bez pohnutí
kolik let v mezičase vznáší se
a já mám dost věčného pnutí
v hlavě i těle, v té baňce rtuti místo krve
snad jenom nervy baví se.. však proč tak zběsile a bez ohlasu
na téhle pouti bez kompasu, na téhle pouti bez cíle.
Na kolotoči přání nesplněných, jenž točí se tak zavile
třeba to všechno je jen zdání
moct jenom zastavit ten proud,
dopřát si božské odříkání
vlít krev do odkrvených dlaní,
a životem plout spanile...
do očí vehnat naděj, víru
na místo šedivého splínu
té mlhy, husté, rozplizlé, jež jako matka dítky své
každičkou myšlenku a touhu, snažící přiblížit se bohu...tak vroucně vine, obtáčí.....
Snad aspoň v tobě skrýt se mohu,
náruči smrti věrná stálice…K tobě se schoulit běžím, spěchám, a za běhu se kajíce
Ti odevzdávám svoje hříchy, na černém podnosu i na míse
a odhazuji zbytky pýchy, jež bránila mi zabít se...